|
|
Právní úprava ostrovů a umělých ostrovů z hlediska mezinárodního mořského práva
Janata, Marek ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Právní úprava ostrovů a umělých ostrovů z hlediska mezinárodního mořského práva Abstrakt Diplomová práce se zabývá historickým vývojem přirozených a umělých ostrovů a jejich zakotvení v současné právní úpravě. Další části práce jsou věnovány typologickému vydělení umělých ostrovů dle jejich možného využití a nastínění možnosti států stavět umělé ostrovy v mořských zónách. Od přijetí Úmluvy o mořském právu v roce 1982 nedošlo k významné kodifikaci či mezinárodní konferenci na toto téma. Jediným významným sporem v poslední dekádě týkající se otázek umělých ostrovů bylo arbitrážní řízení ve sporu o Jihočínské moře. První část diplomové práce se věnuje historickému vývoji právní regulace mořského práva od 15. století do současnosti. Od 20. století je věnována pozornost především názorovým proudům a návrhům týkajících se problematiky právního vymezení umělých a přirozených ostrovů. Nejdůležitějšími konferencemi 20. století, kde vyvstala otázka ostrovů, byly Haagská konference v roce 1930, První konference o mořském právu v roce 1958 a Třetí konference o mořském právu v roce 1982. Druhá část je zaměřena na právní úpravu jednotlivých mořských zón. Tato problematika je klíčová pro pochopení mořského práva obecně, ale i specifickým právním pojmům jako jsou ostrovy, skály, vynořující se vyvýšeniny a další mořské...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce ve vztahu k České republice
Pospíšil, Vojtěch ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem právního režimu mořského dna za národními jurisdikcemi států ve vztahu k České republice. Jedná se stále o relativně nové pole lidské působnosti. V krátkém úvodu autor naznačuje relevanci tématu a jeho atraktivnost do budoucna. V druhé kapitole autor popisuje historický vývoj mořského práva, ve které je věnována zvláštní pozornost vývoji právního postavení mořského dna. Autor poukazuje na, zejména, odlišnosti historického vývoje moře a mořského dna. Následující kapitola se věnuje relevantním pramenům práva. K tomu patří výčet základních mezinárodních smluv. Autor též naznačuje možnost vzniku mezinárodního obyčeje. Dále je pozornost kladena na rozhodovací praxi a právní akty Úřadu, jakožto mezinárodní organizace. Další kapitola popisuje strukturu Úřadu, činností v Oblasti, způsobů řešení sporů a jednotlivým zdrojům v Oblasti. Samostatná kapitola je věnována vyhledávání, průzkumu a těžbě. Zvláštní pozornost je kladena na úpravu těchto činnosti v předpisech Úřadu a budoucím návrhu těžebního nařízení. Šestá kapitola poukazuje na zapojení České republiky do celého systému, jenž je výrazné i s ohledem na velikost a polohu České republiky. Předposlední kapitola si kladla za úkol seznámit čtenáře s vybranými problémy, ať z praxe či teorie. Předkládaná diplomová práce...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
FONOPs - Freedom of Navigation Operations v Jihočínském moři jako prostředek Spojených států v udržení svobodného režimu moří
Vojtuš, Michal ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce analyzuje americkou politiku udržování svobodného režimu moří prostřednictvím Programu svobodné plavby (FON Program) a analyzuje Operace na podporu svobodné plavby (FONOPs) jakožto prostředku udržení současného režimu moří, tak ho zavádí Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Práce se věnuje historii režimu moří, popisuje a analyzuje Úmluvu OSN o mořském právu. Dále se věnuje unikátní pozici Spojených států, jakožto garanta svobodného režimu moří, který ale formálně stojí mimo něj. Sleduje debatu o přistoupení ke smlouvě UNCLOS, analyzuje důvody americké neúčasti a následky z toho plynoucí. Práce analyzuje FON Program a operace FONOPs v Jihočínském moři. Jihočínské moře je problematickým regionem, který je zužován nepřiměřenými nároky států, vyhlašované v souvislosti s militarizací oblasti. Zásadní je v tomto směru pozice Číny, jakožto státu snažícího se o získání pozice regionálního hegemona. Práce popisuje průběh operací FONOPs a sleduje, jak jsou chápány dotčenými státy. Teritoriální vymezení je Jihočínské moře. Časově je práce zasazena mezi říjen 2015 a květen 2017. Práce dochází k závěřu, že FON Program je zásadní americkou politikou v udržení svobodného režimu moří. Díky operacím FONOPs jsou identifikovány nepřiměřené nároky smluvních států a je jimi demonstrována americká politika...
|
|
|
Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce ve vztahu k České republice
Pospíšil, Vojtěch ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem právního režimu mořského dna za národními jurisdikcemi států ve vztahu k České republice. Jedná se stále o relativně nové pole lidské působnosti. V krátkém úvodu autor naznačuje relevanci tématu a jeho atraktivnost do budoucna. V druhé kapitole autor popisuje historický vývoj mořského práva, ve které je věnována zvláštní pozornost vývoji právního postavení mořského dna. Autor poukazuje na, zejména, odlišnosti historického vývoje moře a mořského dna. Následující kapitola se věnuje relevantním pramenům práva. K tomu patří výčet základních mezinárodních smluv. Autor též naznačuje možnost vzniku mezinárodního obyčeje. Dále je pozornost kladena na rozhodovací praxi a právní akty Úřadu, jakožto mezinárodní organizace. Další kapitola popisuje strukturu Úřadu, činností v Oblasti, způsobů řešení sporů a jednotlivým zdrojům v Oblasti. Samostatná kapitola je věnována vyhledávání, průzkumu a těžbě. Zvláštní pozornost je kladena na úpravu těchto činnosti v předpisech Úřadu a budoucím návrhu těžebního nařízení. Šestá kapitola poukazuje na zapojení České republiky do celého systému, jenž je výrazné i s ohledem na velikost a polohu České republiky. Předposlední kapitola si kladla za úkol seznámit čtenáře s vybranými problémy, ať z praxe či teorie. Předkládaná diplomová práce...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Právní prostředky ochrany moří před znečištěním
Topinková, Markéta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Rigorózní práce Právní prostředky ochrany moří před znečištěním Mgr. Ing. Markéta Topinková LL.M. Práce pojednává o zdrojích znečištění moře a rizikových faktorech znečišťování moře, jako jsou námořní přeprava a další lidské činnosti na mořském dně i na pevnině, na které navazuje podrobná analýza prostředků, které mohou být využity pro boj s jednotlivými zdroji a riziky znečišťování. Práce se soustředí zejména na kritické zkoumání a možná potenciální zlepšení existujících právních prostředků a žádoucí přijetí právních prostředků nových. Existující nejvýznamnější právní prostředky na ochranu moří jsou, ve světle jejich postupného zdokonalování a zvyšování účinnosti a vynutitelnosti, ke kterému došlo zejména v posledních desetiletích, komparovány, je hodnocen jejich vznik a vývoj, jsou analyzovány jejich přínosy i nedostatky a jsou doporučována jejich další vylepšení. Po analýze a komparaci mezinárodních úmluv, evropského práva a právní úpravy USA se práce obrací i ke vztahu České republiky, jako vnitrozemského státu, k problematice znečištění moří a domácí právní úpravě této problematiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Interests of the United States and Canada in the Artic
Vargová, Žaneta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Severozápadná cesta je potenciálne splavný koridor v arktickej oblasti, ktorý je na západe ohraničený Beafortovým morom a na východe Baffinovým zálivom. Ako sa arktická ľadová pokrývka každým rokom stále viac zmenšuje, táto cesta sa v stredne dlhom časovom horizonte može stať pravidelne splavnou. To so sebou ale prináša množstvo doležitých otázok a problémov úzko súvisiacimi s právnym štatútom prielivu. Táto práca mapuje rozne dovody, prečo sa problémom zaoberať, a sústreďuje sa na Kanadu ako štát, ktorý by mohol byť najviac zasiahnutý komerčným využitím koridoru. Kanadská strana si nárokuje na postavenie Severozápadnej cesty ako vnútorných vod, zatiaľ čo štáty stojace v opozícii, hlavne USA, pokladajú cestu za medzinárodný prieliv. V práci je venovaný priestor prístupom k určení štatútu na základe princípov medzinárodného práva, a to v chronologickom poradí podľa dáta ich vznesenia s dorazom na nárok pomocou priamych základných línií. Avšak práca tvrdí, že medzinárodne právne riešenie nie je to jediné možné a dokonca može byť potenciálne škodlivé pre Kanadu. Hypotézou tejto práce teda je, že existujú aj iné než mezinárodne-právne riešenia tejto situácie. Ponúkajú sa politické riešenia na medzinárodnej úrovni, kde by mala vzniknúť regionálna spolupráca, najmä s USA, umožňujúca bezpečné využívanie...
|
host ::
RSS.